Zpátky na stromy. Od dob co jsem měla jehlice naposled v rukou se změnilo absolutně všechno... hladce se plete zepředu nahozeni na jehlice je taky jiný a mě stále přebývají oka navíc. Pletu a párám, pletu a párám.
Takže mi nezbývá nic jiného než se s tím poprat u videí Vlněných sester.
Jde to pomalu. A asi by mi dost pomohl kdybych si zašla na čajový dýchánek s Vlněnýma sestrama. Nebo ještě lépe nechtějí vlněné sestry udělat čajový dýchánek na Berounsku rovnou u nás? :)
Nadílka tohoto týdne.
Takže pletení zdar, nebo no nazdar?
Mějte se krásně
Radana
Radana
Rado, si odvazna! Ja se radeji drzim jen hacku, jehlice jsou na mne velka komplikace :-) tesim se vysledek :-) Pa, Misa R.
OdpovědětVymazatPřeju, ať se vlněné zoufalství promění v radost:-)Na podzim pojedeme do Prahy, tak třeba vám vyjde cesta na společné pletení v kavárně:-)
OdpovědětVymazatDěkuji za povzbuzení, nějak mě to chytlo :) co bude na podzim se teprve uvidí každopádně díky za vše :)
Vymazat