úterý 17. září 2013

Šumava

Aby jste si nemysleli (páni i dámy :) , že jsme pořád jen na louce nebo u práce, tak napíšu reportáž o naší dovolené. Krátké, ale suprové. Hned první týden v září jsme se vydali na chalupu našeho kamaráda na Šumavu. Chalupa je to nádherná a okolí je ještě hezčí. Hlavně ty lesy. Jehličnaté takové jaké mám ráda, v jakých jsem lítala jako malá holka.


Musím říct, že náš kočárek je kabrňák :) zvládl kořeny, kameny, skály i bahno. Chvílema to byl tedy očistec, ale co bychom pro stanovený cíl neudělali, že :).

První den jsme si udělali výšlap na Javorník.

První zastávka cestou byla u Kohoutího kříže v Nícově. Tyto kříže zvané také "arma christi"  označují nástroje umučení Krista. Oblíbené byly v 18 a 19 století hlavně v Bavorksu. Přiznám se, že do této doby jsem nic podobného neviděla.

¨

Bludný kořen nás svedl z naší cesty a zavedl nás až ke Královskému kameni. K tomuto místu se váže pověst o prchajícím králi.

"Jednou českého krále a jeho ozbrojenou družinu pronásledoval houf cizího vojska. Mezi Nicovem a Tejmlovem došlo k boji. Král byl poražen a musel rychle uprchnout. Hnal svého koně přes horský hřbet Dánova, v těch dobách ještě porostlý divokými houštinami. Král se v nich ukryl mezi kameny, zatímco jeho doprovod prchal dál. Cizí vojska si v zápalu pronásledování ani nevšimla, že král zůstal vzadu. Hnali se dál za prchající královskou družinou. Tak byl král zachráněn. Kamenný blok nad Nicovem dostal od té doby názen. Lidé ho pojmenovali Královským kamenem. Stejně tak i celý vrch. Vypráví se také, že v blízkosti kamene kvete jen o dni svaté Barbory čarovný květ. Kdo květinu najde, může získat velké bohatství, které je zde ukryto." Text pověsti převzat z www.hrady.cz 

Cestou se táta díval kolem sebe zda nenajde nějakou tu houbu. A ono,jo :)

Já se dívala skrz foťák :) Houby nejím a přiznám se, že ani moc neznám. Mykolog ze mě asi určitě nebude. Ale co se týče focení tak to mám moc ráda i když zrovna tento den byl pod mrakem a fotky nejsou úplně podle mého gusta.


Kýženého cíle jsme dosáhli. Na rozhledně jsme nebyli, protože jsme přišli pět minut po dvanácté :) Ale i tak jsme si to náramně užili.
Rozhledna se začala stavět v roce 1938. Během Války sloužila jako protiletadlová pozorovatelna a následně jako turistická atrakce. Postupem času okolní zeleň převýšila rozhlednu a ztratila tak svojí funkčnost. Dlouhou dobu se bádalo nad tím, jak rozhlednu zvýšit. Z mnoha důvodu nebyla renovace provedena až do roku 2002 kdy dostala svojí současnou podobu. Znovu byla otevřena v roce 2003 .


2 komentáře:

  1. Ahoj Raduš, supr reportáž! Ta muchomůrka se mi líbí, jak tam vykukuje:-)))

    OdpovědětVymazat