Podzim

Postupem času zjišťuji fakt, který mne dosti děsí a to že čas je neúprosný. To že stárnem, čert to vem a kdo ne :), ale že nestíhám.... no tak to se mi začalo stávat až na mateřské... 

A největším důkazem o plynutí času je moje dcera a bohužel,........ i blog :(.

Už kolikrát jsem chtěla sednout k počítači a napsat něco co mne zaujalo, co jsme tvořili, co se nám narodilo nového, nebo jak nám prostě je. A ejhle jaro proběhlo, léto proběhlo, podzim... stále je... a zima, tak to doufám že ta letos bude.... i se sněhem :).

A tak trochu napravuji svoji časoprostorovou díru alespoň fotodokumentací z dnešní lesní procházky. Sice mokro, ale slunečno :) juhůů

Učím cácorku házet listím  "prší" nejlepší je to se suchým listím ... nemáme :)

pořád ještě štěňátko